V poslední Velké ceně jsme byli svědky dvou velkolepých nehod, z nichž jezdci naštěstí vyvázli bez zranění. Jedna se týkala Felipeho Massy a jeho vozu F138 v zatáčce Sainte-Dévote a druhá v Tabacu, kdy vůz Williamsu FW35 Pastora Maldonada doslova proletěl vzduchem poté, co narazil do svodidel okruhu, odtrhl je od kotev a vynutil si dočasné přerušení závodu.
U těchto dvou nehod jsme mohli soudě dle výsledků vidět, jak dobře fungují pasivní bezpečnostní systémy používané v současnosti ve Formuli 1, jelikož jezdci vyvázli bez zranění, i když s mírnými pohmožděninami. Za zmínku stojí dva z těchto prvků: lanka, která připevňují kola k podvozku vozu, aby v případě nehody neodletěla, a nové ochranné bariéry, které nahrazují kola, jež dříve lemovala odjezdové plochy.
Na videu z palubní kamery je vidět, že když Felipe Massa ztratí kontrolu a narazí do svodidel, levé přední kolo odletí a míří k hlavě řidiče, ale naštěstí nosná lanka splnila svou funkci a zabránila uvolnění pneumatiky z auta, takže to všechno skončilo jen leknutím a promáčknutým kovovým šrotem.
Toto zařízení, které se začalo používat v roce 1999 , se od té doby neustále vylepšuje. Problém byl v tom, že když se kola od vozu oddělila, odletěla a pokud by zasáhla jezdce nebo traťového komisaře, hmotnost a rychlost předmětu mohly způsobit smrtelné nehody, jak se stalo na Velké ceně Itálie v roce 2000 a Velké ceně Austrálie v roce 2001.
Ale na začátku implementace tohoto systému se lana i nadále trhala, a to i při kolizích v nízkých rychlostech. Poté, od roku 2005, bylo zatížení, kterému tyto komponenty musely odolat, zvýšeno na šest tun a navíc se od sezóny 2011 ve snaze systém ještě více vylepšit používají k podepření kol monopostů dvě lana. V současné době tato bezpečnostní zařízení vyrábí ve Španělsku společnost Future Fibres a používají se v různých mezinárodních soutěžích, a to jak ve Formuli 1, tak v Americe.
Při současných bezpečnostních opatřeních není nejvážnější nehodou žádného závodního vozu převrácení, ale čelní srážka s pevným objektem , ať už je to strom nebo dům (jak se stává v některých rallye), nebo se zdí, jako ve Formuli 1. Tělo jezdce sice nemusí utrpět větší škody, ale náhlé zpomalení, ke kterému dochází při přechodu z vysoké rychlosti na nulu, je to, co lidské tělo nedokáže odolat.
Na tratích se obvykle umisťovalo několik zábran z pneumatik, které měly ochránit jezdce v případě nehody po průjezdu odjezdovou plochou a štěrkovým lapačem. U některých nehod však bylo pozorováno, že vozy Formule 1 projížděly těmito zábranami z pneumatik a narazily do zdi , což naznačovalo, že ne vždy fungovaly správně. Ukázkovým příkladem je havárie Michaela Schumachera na Velké ceně Británie v roce 1999, kdy poté, co proletěl zábranou z pneumatik jako kulka, nakonec do ní narazil a zlomil si kotník.
Tehdy si uvědomili, že je třeba něco udělat pro zlepšení bezpečnosti. Technici z francouzské společnosti Tec Pro navrhli nové bariéry: bloky z pružného, nerozbitného polyethylenu. Ty jsou vyplněny pružnou vstřikovanou pěnou s vysokou hustotou a vyztuženy kovovou deskou. Testy těchto konstrukcí vedly k o 40 % vyšší účinnosti při jakékoli rychlosti a ke snížení brzdných sil na úrovně snesitelné pro lidské tělo.
Jeho účinnost se prokázala při nehodách, jako byla ta, která se stala na posledním závodě v Monaku s venezuelským jezdcem Pastorem Maldonadem, nebo v roce 2001, rovněž na stejném okruhu, s mexickým jezdcem Sergiem Pérezem. Naštěstí stále více lidí pracuje na zlepšení bezpečnosti, a to jak uvnitř, tak vně vozů, abychom si mohli užít skvělou podívanou a zároveň minimalizovat zranění. I přesto je Formule 1 riskantní sport a na to by se nikdy nemělo zapomínat.
Zdroj – F1.com
Foto – Motorsport